V prvních listopadových dnech jsme si ve školní družině povídali o významném svátku – Památce zesnulých, lidově zvané Dušičky. Seznámili jsme se s podstatou tohoto svátku, který není smutný, ale spíše vzpomínkový a plný světla, lásky a úcty k těm, kteří už nejsou mezi námi. Naše povídání jsme zahájili čtením citlivého a krásného příběhu „Světýlko pro babičku“. Děti se tak dozvěděly, proč lidé zapalují svíčky na hřbitovech, co znamená vzpomínat a jak lze i malým gestem vyjádřit lásku a vděčnost. Příběh nám pomohl pochopit, že Dušičky nejsou jen o smutku, ale hlavně o vzpomínkách, které hřejí u srdce. V tvořivé části jsme se pustili do kreslení dušičkového věnce a výroby papírové lucerničky. Každý věneček byl jiný – plný barevných listů, svíček a květin. Děti se zamýšlely nad tím, komu by věneček věnovaly, a vznikla tak krásná galerie plná emocí. Na závěr jsme si pustili pohádku „Chaloupka na vršku – Jak to bylo na Dušičky“, která nám krásně doplnila naše povídání a tvoření.
Vychovatelky školní družiny
